Bouře duše

BOUŘE DUŠE

Žár lásky tvé vyhasíná, můj však ne.

Žár lásky tvé vyhasl.

Ten můj mě vnitřně zžírá

a spálí moji duši na popel.

Budu se smát se slzami v očích,

S rozervaným srdcem, mé tělo bude žít.

Duše bez tebe zemřela.

Budu se snažit najít dostatek ledu,

Plamen uhasit.

Kam jsi sakra dal všechnu svoji něhu,

Co dřív byla pouze má.

Skrz kaluže a bláto, se vztyčenou hlavou půjdu.

Umírám touhou být jen tvá.

Nedokážu světu ukázat svoji bolest,

Ta jen moje zůstane.

Nechci aby kvůli mým slzám někdo trpěl

a tak je dál snažně ukrývám.

Mučí mě tvůj smích, to že jsi šťastný i beze mě,

To, že to zvládáš a já ne.

Směji se s tebou, ty nevíš co cítím

a ani to vědět nebudeš.

Své slzy, bolest i touhy odevzdávám větru bouři.

Jen ať je pryč odnese.

Nebesa prosím na kolenou

ať déšť ze mě smyje všechny stopy tvé,

ať je pryč odnese

a utopí v nejčernějších mořských hlubinách.